Ať už Veltlínu říkáte jakkoliv, musíte uznat, že je jednou z nejoblíbenějších odrůd na Moravě. Zlé jazyky tvrdí, že je to protože je tato odrůda velice snadná na pochopení. Na rozdíl od Ryzlinku je mnohem jemnější a líbivější, ale nenechte se zmást. Veltlínek umí překvapit a ač je zatím znám zejména z Rakouska, věříme, že si najde cestu k mnohým jazýčkům. Pojďme se ale společně podívat na historii vašeho oblíbence.
Kde se vzal, tu se vzal..
Veltlín má své kořeny v už zmiňovaném Rakousku, konkrétné v Dolním Rakousku, patrně v okolí města Retz. Toto malé rakouské městečko se nachází jen 18 minut autem od Národního parku Podyjí a tak není divu, že je odrůda tolik pěstovaná i u nás. Abychom si ale ještě objasnili původ Veltlínu, musíme se vrátit do 19. století k odrůdám Tramín a St. Georgen. Že vám druhá odrůda nic neříká? Nebojte, tato odrůda byla dlouho zapomenuta a dnes se ji vinaři snaží naklonovat a opět pěstovat, takže se možná máme na co těšit.
Kde dnes najdeme Veltlín?
Kromě Rakouska a vyhlášených vinařských oblastí jako jsou Weinviertel, Kamptal, Kremstal, Donauland a Wachau, našla odrůda domov i na Moravě a Slovensku. Ovšem ten nejvyhlášenější Veltlín, je podobně jako Ryzlink, z Wachau a dokonce tam i v roce 2003 získal přidělení původu DAC, což je pro přiblížení něco jako naše VOC (např. Modré hory).
V Rakousku si nejspíš Veltlín vychutnáte jako Heuriger!
Heuriger, opravdu děsivé německé slovíčko, které neznamená nic jiného než mladé víno. Heuriger je obdobou našeho svatomartinského vína a většina Veltlínu se v Rakousku vypije právě jako toto mladé víno. A není se čemu divit, Veltlínek tak bude mít onu svěžest, pro kterou je tolik oblíbený. U nás jsou k výrobě svatomartinských vín využívány zejména odrůdy Muškát, Müller Thurgau nebo Večerka (Veltlínské červené rané).
Tož je to Bělošpičák!
když na Moravě požádáte o Bělošpičáka nebo Muškatele, dostanete Veltlínek. Tak jako je to i s Rulandským, původně Pinotem, také Veltlínek při “příchodu” na Moravu dostal náležité pojmenování. A ač se vám může zdát název lehce hanlivý, je tomu naopak. Veltlín si našel takovou oblibu, že byl do Státní odrůdové knihy České republiky zapsán už v roce 1941. To je opravdu úctyhodná rychlost, pokud bereme v potaz, že například Ryzlink byl na našem území pěstován už od dob Karla IV., ale zapsán byl také v roce 1941.
Charakteristika Veltlínu
Každý Vetlín je jiný a u této odrůdy obzvláště záleží na podloží. Ovšem abychom to trošku zobecnili a pro někoho, kdo Veltlínek nikdy nepil, představili jeho chuť a vůni, rozdělíme si Veltlíny na mladé a vyzrálejší. Mladé víno je svěží s jemnou pepřnatostí. Za buket je zejména zodpovědné ono podloží a může se pohybovat od medu v kombinaci s lipovými květy až po lehké kouřové tóny. V chuti Veltlínu najdeme tóny mandlí s velmi příjemnou a uhlazenou kyselinkou. Typický Veltlín má světle zelenou až zelenožlutou barvu, svěží, pronikavou vůni, střední tělo, svěží, vyváženou chuť s ovocnými tóny a s vyšším obsahem příjemných kyselin. Veltlín je obecně odrůdou, která je vhodná k vypití zejména v raném stádiu zrání jako mladé víno a málokdy se podaří najít lahev, která má potenciál ke středně dlouhému zrání. Například vína z oblasti Wachau jsou možným kandidátem. Jsou tělnatá, suchá, s výraznou kořenitou příchutí a vhodná ke zrání.
Veltlínské zelené patří k našim oblíbenců a rozhodně by měl mít místo v každé vinotéce. Je velmi univerzálním vínem k párování a právě jeho, pro někoho nekomplikovanost, z něj dělá skvělou volbu na důležité akce i večerní posezení s přáteli.